Nová webmiss, nespřáteluje se, prosím SB bývalé majitelky (Linul@) aby si tenhle blog odstranily ze seznamu.

Příběh / Nový spolužák

31. ledna 2010 v 11:21 | Webmiss**Linul@ |  */ Blbinky /*
V noci jsem přemýšlela a najednou mně napadlo.. proč bych nemohla napsat příběh? Popadla jsem tužku papír a psala... tenhle příběh je můj první, takže doufám že se vám bude líbit...






Nový spolužák

"Anett vstávej" Ticho .... "Anett!!!"
"No jo, už jdu!" ozvala jsem se. Zase nudná škola, nudný život jako každý den, pomyslela jsem si. Ale mýlila jsem se.. tento den mi změnil život.
"Slečno Wiliamsová, další čtyřka. Bohužel si někdy musím promluvit s rodiči."řekl učitel fyziky. S mými rodiči, těžko když jsou mrtvý, pomyslela jsem si. Paní Thomsová totiž nebyla moje pravá matka... byla to nejlepší kamarádka mé matky. Moji rodiče zemřeli ( aspoň si to myslím ) , když jsem byla ještě malá.
Tehdy mi bylo 7 let. Hrála jsem si s klukem na schovávanou. Zrovna jsem pykala a najednou jsem slyšela nastartování auta. Otočila jsem se a... rodiče i s klukem odjeli... nechali mně tam samotnou.. nikdo neví proč a kam odjeli. Zrovna jsem o nich přemýšlela, ale probrala mně kamarádka a naznačila mi že se mám podívat směrem k tabuli. Pan učitel tam nestál sám, ale s neznámým klukem. "Přivítejte do 9.A nového spolužáka Alfreda" řekl pan učitel slavnostním hlasem. No jo no, pomyslela jsem si. "Slečno Wiliamsová, když jste v tak dobré náladě, proč nepředstavíte Alfredovi naší školu?" řekl posměšně učitel. No zase tak špatný to asi nebude, zamumlala jsem...
Z Alfreda se vyklubal super kluk. Hodně jsme toho měli společného a cítila jsem k němu i něco víc než přátelství. Hrál baseball a zrovna mně pozval na baseballový zápas. Samozřejmně jsem tam šla. Přišla jsem tam a Alfred se bavil s nějakými lidmi. To budou asi jeho rodiče, pomyslela jsem si... Podívala jsem se pozorněji, ale pak jsem zaječela! To byly moji rodiče! Poznala bych je mezi tisíci....oni žili! A Alfred byl ten kluk, který si se mnou před 7 lety hrál.. ONI MNĚ VYMĚNILI ZA KLUKA! Nemohla jsem tmu uvěřit.. pak jsem si všimla, že ke mně vykročila mý rodiče. Utekla jsem rovnou pod auto....
Kdybych tak věděla, že byly chudí a město mně chtělo poslat do domu dětí, rodiče to tak nechtěli tak mně tu nechali... věděli že bych to tam nevydržela.. z nějakého důvodu mně nemohli mít, takže mně tam nechali v hřišti samotnou. A aby nebyly sami vzali si s sebou Alfreda....
Omluvit se jim... to bych tak ráda udělala.... ale nemůžu.. teď když jsem mrtvá......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama